Letní večer nad Prahou.

Jaroslav Kvapil

Letní večer nad Prahou.
Večerním sluncem ošlehaná, v údolí kopců stísněná, prokvetlá svěže zahradami, do starých ulic ztracená, červení střech svých jásající, modravá tokem Vltavy, šedá svou těžkou minulostí v beztvárný dnešek hltavý, královská ženo opuštěná, žijící dětem v porobě – Praho má, Praho velkolepá, kterak jen zpívat o tobě? Do boků tvrdých kostelů bodá tě slunce z daleka, po prejzách střech tvých klikatých krvavě v stíny odtéká, tříští se v oknech paláců, trhá tam vlákna pavučin, vláčí se parky po stráních, utíká volných do lučin, rozbíjí hroty věží tvých, polyká Hradčan útvary, Praho má, Praho ztracená v nádherné světla požáry! [135] RozžžatýchRozžatých letních za večerů kolikrát jsi tak hořela! kolikrát padla’s v letní noci, kolikrát jsi v nich umdlela, kolikrát plakal měsíc bílý patinou všech tvých kopulí, kolikrát hvězdy mlčelivé do řeky se ti shrnuly, kolikrát, Praho opuštěná, měsíc mne v tebe vylákal, kolikrát, kněžno odsouzená, s měsícem jsem tě oplakal! Mlha tě z rána stulila do vlhkých, měkkých loktuší, poledne tebe pálilo, žehlo nás horce do duší, únava týdnů otrockých oba nás, matko, zkrušila, kramáři přišli za námi, luza nám srdce tupila – Praho má; Praho jediná, sotva se večer navracel, plakal jsem s tebou měsícem, sluncem jsem s tebou krvácel! 1897.
136
Básně v knize Trosky chrámu:
  1. TROSKY CHRÁMU
  2. Notturno.
  3. Stesk.
  4. Lípy kvetou v alejích...
  5. Píseň.
  6. Sloky pro hudbu.
  7. Epitaf.
  8. Hovor při valčíku.
  9. In memoriam.
  10. Episoda.
  11. Advesperascitur.
  12. Prostřednost.
  13. Bubliny.
  14. Improvisace.
  15. Nostalgie.
  16. Ερως ανίκατε μάχαν...
  17. Tiché sloky.
  18. Causerie o dívčí touze.
  19. Moderní píseň milostná.
  20. Causerie o vzpomínkách.
  21. Písnička.
  22. Jaromíru Boreckému.
  23. Přípitek.
  24. Motýli a vosy.
  25. Dva fragmenty z ironické povídky „A la chinoise“.
  26. Přípitek o půlnoci.
  27. Fadessa.
  28. Pijácká průpovídka.
  29. Romance.
  30. Popelec.
  31. Studie z divadla.
  32. Hlasy v rybníce.
  33. Národ Sobě! nad scénou je psáno –
  34. Je pravda, co jsem o té dámě čet’,
  35. Nenaříkej, že’s měl úspěch malý,
  36. Kdykoliv jen vystoupíte, slečno,
  37. Na poslední chodí galerii,
  38. Že špatně hrála? Drzost nemalá!
  39. Divadlo je šlakovitá věc:
  40. Vpád barbarů.
  41. Letní večer nad Prahou.
  42. České jaro.
  43. Přemysl.
  44. Dětem do Prahy jedoucím.
  45. Českému lidu.
  46. Svatováclavský motiv.
  47. Na příbramských šachtách.
  48. Přípitek.
  49. Na pohár mělničiny.
  50. Ballada ke chvále Jaroslava Vrchlického, napsaná v Mahabharatě ke dni čtyřicátých narozenin mistrových.
  51. Bedřich Smetana.
  52. F. V. Jeřábek.
  53. Na pomník J. J. Kolara.
  54. Fragment z nedokončené knihy „Rodnou brázdou“.
  55. Příštímu pomníku Františka Palackého.
  56. POLEDNE