NOTTURNO.

Louis Křikava

NOTTURNO.
Kdos chodí po řece, je větší střechy, své bílé šaty koupe ve vlnách, pes skrčen v budce vyje bez útěchy a děti v pláči divý jímá strach. Ó stíny Mrtvých z vody stoupající, žalně se zvedající do noci, smutku, jenž dýchá z bílých Vašich lící, ni v klínu řeky není pomoci... Váš smutek mým jest, moji truchlí známí... Vím, vím, co praví hluboký Váš hled; – „Již chcem, bys zítra tu se vznášel s námi a dnes bys bál se nás již naposled...“ Váš příchod tvorů jemný instinkt vzruší. Vás v noci zřím a smetným můj jest den. Z Vás každý zoufalství má plnou duši a je jak já nesmírně nešťasten... 25