Jarní sen.

Josef Jaroslav Langer

Jarní sen.
Na jaře to bylo; já kytaru ladě K oslavení své milé, Chodím sobě ráno po zahradě; Všecko vůkol v plném květu hrálo, Medem oplývali květové, Lupeny jsou kryly krásy perlové, A na modrém nebi slunce plálo; Vše tu plno šťávy a plno bujarosti, Jakoby se to kochalo v nesmrtelnosti. Ve růžovém tu květu jabloň stála. „Přisahal bych vám, vy bujní květové, Že jsem ve zahradě rájové, Kdyby se tu má Evička pod ní smála!“ Zvolám; ach, a na ni mysle stále, Kráčím po zahradě dál a dále! Slunce výše na nebesa vyletě, [151] Jaksi divně v uzardění plálo; Blízko plotu – aj! tu pěkně stálo Houští bezové ve bílém rozkvětě! Tuť pojednou se mi jako zdálo, Že mi oči, krásou podnapilé, Čarovná zavírá dřímota; Tušení mne jakés opojuje milé, Jakás touha.... „Okusím to!” Řku, a položím se pod bezem tímto. „Bože! jak mi jest..? jak milo – tě..“ Šepci, libostí se rajskou koje; Aj, a v okamžení tomto duše moje V jiném se nachází životě. Vůkol mne se víc a více tmělo; všecko bylo ticho, všecko mrtvo, jen zdaleka jakési hučení se ozývalo; nad horami vystupují mračna, v ňádrech bouři a hrůzu nesouce; stahují se u výše nade mnou a celé nebe čerností zahalují. I počne boj živlů divokých: hromové rachotili a bleskové se křížili, a strašně úpěla země. I zmáhá se zvuků směsice divá: hučení vody a lomoz věčných skal a soptění ohně a zvučení dešťů, ptactva zoufání a radostný řev! – 152 Vše utichne, nebe se rozjasnilo a slunéčko vystoupilo na modré hory a do dešťových krůpějí života vlilo. I zjeví se duha nevídané krásy, polovic červená jako jarní růže, a polovic bílá jako čisté lilium. Na duze této sedí angela známá, čelo její vítězověncem ozdobeno a její oči byly jasné a veselé, jenom jemný žel jakýsi vlažil je. I opustili křivanové zelený ječmen a vznášeli se v oblacích vůkol ní a zpívali velebně slávu její. Já se ve prachu kořím; – oko její hledí Na mne, ona mne vidí, ještě klidně sedí, Zdvihnu ruce proti ní – ach! a ňádra moje V klokotavém dychtění velké vedou boje; Ona s duhy stupuje, ku zemi se níží, Zdaleka se usmívá, teď se ke mně blíží... Políbí mne!.... procitnu, a v zeleném lůně Svou libostí bezová pozdraví mne vůně. 153
Básně v knize Spisy 1:
  1. I. Poslechňete mládencové
  2. II. Mínil sem se oženiťi,
  3. III. Jest-li teď hoch dosti mravní –
  4. IV. Nevinost už pochovali
  5. V. Ješťe na ňi hrozí metla – 6)
  6. VI. Teď se nemáš obávaťi
  7. VII. Jaká pro nás nepříhoda –
  8. VIII. Hledáš pannu? to je chiba;
  9. IX. Ovšem! – hloupí všecko koupí
  10. X. Adie, Bohdanecké panni!
  11. Hlas vlastence při radostném vítání Jeho c. kr. Majestátu Ferdinanda I. do Čech ke korunovací.
  12. Hraběnce *** na památku.
  13. Jarní sen.
  14. České lesy.
  15. Řevnivost.
  16. Slavie ve snu.
  17. Touha dívčí.
  18. Antonii Štěpánkově při věnování zábavníku Čechoslava.
  19. Můj holoubek.
  20. Lašťovička.
  21. Odplata.
  22. Odprošení.
  23. Bázeň vzdáleného.
  24. Nářek.
  25. Přání malého strejčka k tetiččinu svátku.
  26. Přání synáčka k matčinu svátku.
  27. Přání syna otci ke dnu narození jeho.
  28. Vesely buďte, o dítky.
  29. Jitro.
  30. Večer.
  31. Nápisy.
  32. Bouřka.
  33. Náboženství.
  34. Violinka.
  35. Trud.
  36. Bol můj.
  37. Lavelína.
  38. Stromeček.
  39. Nářek.
  40. Večer.
  41. Plavec na zelenou žabku.
  42. Ctnost.
  43. Obsah mého zpěvu.
  44. Změna.
  45. Obraz dívky mé.
  46. Já jsem král.
  47. Příteli R.
  48. Jaro.
  49. Příteli H.
  50. Všetečný.
  51. Neznámá.
  52. Krása dívky.
  53. Touha po Lince.
  54. Pospolitá.
  55. Lípa lásky.
  56. Smrt kanárka.
  57. Jaro.
  58. Elegie na hrázi Rozkoše.
  59. Varytko mé.
  60. Noah.
  61. Milkova prosba.
  62. Kráska.
  63. Zjevení Jupiterovo.
  64. 1. Z křoví do křovíčka
  65. 2. Oči, moje oči!
  66. 3. Žádný neví, neví,
  67. 4. Darmo lásku chovám,
  68. 5. Oči, mladé oči,
  69. 6. Jedna mě nechtěla,
  70. 7. Och, vy hory, hory,
  71. 8. Povězte, lidičky,
  72. 9. Okolo Bohdánče
  73. 10. Ten lásku nepoznej,
  74. 11. Kam slunečko svítí,
  75. 12. Rybářko, rybářko,
  76. 13. Pověz mi, děvičko,
  77. 14. Žežulička smutně
  78. 15. Někdo raděj přede,
  79. 16. Ach, lidé, zlí lidé!
  80. 17. Co pak to ten ptáček,
  81. 18. Slzy, moje slzy,
  82. 19. Všecko se sužuje,
  83. 20. Komu tě Pánbůh dá,
  84. 21. Žádný dobře neví
  85. 22. Ten svět v plné kráse
  86. 23. Ach zle je, zle je to,
  87. 24. Když jsme byli mladší
  88. 25. Ach vy oči, oči,
  89. 26. Když slunéčko zašlo
  90. 27. Dosti já znám panen
  91. 28. Leť, o leť, větérku
  92. 29. Nic nedbám, že ten svět
  93. 30. Ach, již já vím dobře,
  94. 31. Láska v mojím srdci
  95. 32. Ach vy tmavé háje
  96. 33. Nebudu se soužit
  97. 34. Vím já, že v tom světě
  98. 35. Huj! koníčku vraný,
  99. 36. Za tím hustým hájem
  100. 37. Často jsem si myslil
  101. 38. Mohu-li já za to,
  102. 39. Mějme my se rádi,
  103. 40. A kdybych i trpké
  104. 41. Huj! vy milí páni,
  105. 42. Smutno je tu, smutno,
  106. 43. Když se moje milá
  107. 44. Letěla husička
  108. 45. Vezmou-li nám tady
  109. 46. Ach, vždyť naše mysl
  110. 47. Pozdrav tě tam Pánbůh
  111. 48. Ó, jak je tu hezky,
  112. 49. Zhasni, milé slunce,
  113. 50. Každý by rád o mně
  114. 51. Žežulička smutně
  115. 52. Ach, ty kostelíčku
  116. 53. Těšívali jsme se
  117. 54. Udělal jsem skrovnou
  118. 55. Písně, moje písně,
  119. 56. Kdo maličko solí,
  120. Dřevěný pták.
  121. Vidění noční.
  122. Vlastní proměna.
  123. Učený pes.
  124. Krokodil a člověk.
  125. Nevděční synové.
  126. Sněm a bitva u Jezerky.
  127. Strašidlo na hrázi.
  128. Žádost.
  129. Žižkův dub.
  130. Jednorožců rod.
  131. Nářek zamilovaného mládence,
  132. Zpěv první. Česnek. *)
  133. Zpěv druhý. Cibule.
  134. Zpěv třetí. Křen.
  135. Svatba.
  136. Jezero.
  137. Býk.
  138. Sokol.
  139. Slunečnice.
  140. Bystřina.
  141. Matka s dceruškou.
  142. Hrnek od medu.
  143. Straka.
  144. Perla.
  145. Rozohnění.
  146. Můra.
  147. Páv.
  148. Ještěrka.
  149. Rolník.
  150. Jehňátko a vlk.
  151. Včela.
  152. Kočár a vůz.
  153. Kočinka.
  154. Holoubě a liška.
  155. Slavík a vrána.
  156. Kočka.
  157. Kocourek.
  158. Husička.
  159. Chroustek.