POCHOD SMUTEČNÍ.

Emanuel Lešehrad

POCHOD SMUTEČNÍ.
Tma jak víko rakve k zemi klesá. Andělé muk urnu nebem táhnou a zavěšují magické své lampy v zsinalé flory nebeské klenby.
Z daleka slyším tlumené bubny. Šerem se vleče pohřební průvod. Kol rakve hoří slzící svíce. A hlavy všech jsou skloněny k zemi. Srdce mé bije kajicnou hranu z kamenné věže pustého dómu. Sonorní bubny k pochodu znějí. Zlomené touhy, zastřené žaly. Píseň těch, kteří odešli v tichu. Píseň těch, kteří klesali v žití! Naslouchám v dáli, jak nočním krajem dušeně víří zastřené bubny. – 15