VE STÍNU LESNÍM.

Emanuel Lešehrad

VE STÍNU LESNÍM.
Za zlatých večerů si vyjdu do polí, kde voní fialky tam půjdu ve trávě a budu naslouchat jak z němých údolí se line hudba mdlá tak vláčně, zdlouhavě. A v prsou ucítím jak vánek tajně lká a v záři modřivé zas spatřím území, jak snílek marnivý, jenž přišel z daleka a marně snaží se být šťasten na zemi. 33