BALLADA.

Emanuel Lešehrad

BALLADA.
Jede rytíř nudnou plání, od večera do svítání. Hvězdy jiskří, rytíř jede v zbroji hnědé, v zbroji šedé. Bílé ruce za ním spíná krásná panna Melusína. Jede rytíř, hlavu sklání. – Nikde klid a nikde stání! Vyjel sobě dobýt hradů, teď se vrací bez pokladů. Jede rytíř nudnou plání. – Noc jen slyší jeho lkání... 58