ŽILA JEDNOU...

Emanuel Lešehrad

ŽILA JEDNOU...
Rozteskněna, beze jmena, světem věčně toulá se, zbyl jijí pouze věnec nouze, svadlých tužeb ve vlase. A od dechu tmavých mechů, mechů Smrti omdlela, s tichým smíchem, bledým hříchem prostřed cesty zemřela. A kde klesla, za rok vznesla poupě růže zardělá. 60

Kniha Atlantis (1899)
Autor Emanuel Lešehrad