NEPŘÍTEL.

Emanuel Lešehrad

NEPŘÍTEL.
Je klidný, srpnový den dýšíčídýšící pohádkou leta. Já nezvykle smutný, v paprscích slunce, na pohovce v komnatě šeré, připraven rozvířit harfu... V paprscích slunce, jež padají okny na podlahu síně... A smrť, s úsměvem chytrých a s měděným štítem, kývá svou zlověstnou lebkou na prahu dveří, v přítmí hedvábných záclon. 74