SEN O ŽIVOTĚ.

Emanuel Lešehrad

SEN O ŽIVOTĚ.
Je vlažný den. – Obloha koupe se v zlatě. Tam v dáli sklání se slunce za modré hory. Jsem podivně smutný. Rozložen v okně, dívám se na fialové vrcholky starých, aristokratických zahrad, kde se rozlézá šero. Ach sním, tak sám – v sobě, ssaji to šero do svojí duše. Toužím za sluncem, které již zapadlo. Nořím se v ticho starých, aristokratických zahrad. – Oh, mé šedé srdce, nastal večer mého života! 85