BLEDÉMU DÍTĚTI.

Emanuel Lešehrad

BLEDÉMU DÍTĚTI.
Viď mé dítě – půjdem spolu! Viz, dvě hnízda na topolu, zlatí ptáci cvrlikají, na svých křídlech slunce mají; hle, ty plachty na východě, to jsou všechno naše lodě. Tiše, moje dítě zlaté: Sen má paže rozepjaté, na obzoru město hoří, víš co, půjdem spolu k moři, a dvě hvězdy půjdou s námi, nebe, peklo mezi námi. Nech zde všechny svoje skvosty, nebe postaví nám mosty, láska dá nám svoje křídla, půjdem hledat zlatá zřídla; viď, že půjdeš se mnou rádo, navštívíme Eldorádo. 101 Uvidíš, mé dítě chudé, jak se ti to líbit bude; v bílém hvozdě čaroděje, kde na tisíc houslí pěje, uzříš smaragdové sady a v těch sadech zlaté hrady. Budeš míti krásné šaty a ty šaty budou zlaty, budeš moci sníti v loubí, kde se duše s duší snoubí... Tak, teď půjdem; měsíc plaje; buďte sbohem, smutné kraje! 102

Kniha Atlantis (1899)
Autor Emanuel Lešehrad