Má duše.

Emanuel Lešehrad

Má duše.
Je smutno v světě sklamán žíti. Má duše kdysi touhou vřela ve svoji hrudi všecko skrýti. Teď pozdě. Snad to neuměla. [3] Má duše mnoho vytrpěla, když chtěla všechny krásy míti a o všem zpívat, o všem sníti, vše obejmouti, co by chtěla. Dnes kráčí teskna cestou svojí a každý se jí vyhne, bojí, kde jenom vidí její stopy. A ona něžná, zádumčivá, sentimentální píseň zpívá: „Ti lidé nikdy nepochopí....“

Kniha Cestou k ráji (1901)
Autor Emanuel Lešehrad