V samotách.

Emanuel Lešehrad

V samotách.
Já neviděl už dávno zemi a zámek můj se rozpadá, jen vítr bloudí haluzemi a pavouk sny mé opřadá. A všechno už se z hlavy ztrácí, má duše navždy zakleta, z jihu se vrací moji ptáci, však moje růže odkvétá. A sotva že mi vítr zpívá: „Ach, hajej synku, da da nou...“ Jen Bůh ví, co to křoví skrývá, a proč mé údy nevstanou.