PROUD

Emanuel Lešehrad

PROUD
Co prchlo měst, vln, tvorů, hor v proudu Času? Když vidím řeku, jak ubíhá v dáli a vím, že nikdy již nevstoupím v tutéž vlnu, jež před vteřinou mi prchla, cítím své míjivé jsoucno přissáté k jedné vlně, a přece proud někde vždy plyne, a stále někdo v něj stoupá a nikdy do téže vlny. To je propastně smutné a přece tak blouznivě krásné. To je lidské mé jsoucno. Trvá jen chvíli. Pro tu chvíli jsem zrodil se a věky k ní spěl a když jsem ji našel, musím ji opustit zase, abych opětně stanul na břehu jiného proudu, do něhož znova sestoupit musím, a v kterém odplynu s určenou vlnou, tak jde to stále v přeměně věčné, stále vlna a nikdy táž, jež plyne do moře Nirvány 19
Básně v knize Divotvorný snář (in Básnické dílo Emanuela z Lešehradu, svazek 9):
  1. VESMÍRNÝ ŽIVOT
  2. PŘEDOBRAZ ČLOVĚKA
  3. VĚČNÉ JARO
  4. PRAŘEČ
  5. JASNOZŘENÍ
  6. MILENKA VESMÍRU
  7. NA JINÝCH HVĚZDÁCH
  8. PROUD
  9. ZDÁNÍ
  10. ZÁBLESKY V TEMNU
  11. SOUVISLOST
  12. SEBEVRAH
  13. BYTOSTI JINÉ OBĚŽNICE
  14. PRŮZRAČNÝ VRCH
  15. NÁŠ SVĚT
  16. SKON ZEMĚ
  17. DECH VĚČNÉHO ŽIVOTA
  18. SYNTHESE
  19. V SLUNEČNÉ KOLÉBCE
  20. MLADÉ POŠETILOSTI
  21. MYSLITEL
  22. BRATRU V TEMNOTĚ
  23. TAJEMSTVÍ
  24. VLÁDCE VZDUCHU
  25. BÁSNÍK
  26. SLAVOBRÁNA SLUNCE