HLUBOKÁ CESTA

Emanuel Lešehrad

HLUBOKÁ CESTA
Za vsí se táhnou louky vonící mdlou vůní sena v únavném dechu tichnoucích vánků, rozptýlených v teplém přílivu srpnové noci. Daleké louky, kde kvete ocún a voní šalvěj v měsíčném šeru, plašícím z větví ovocných stromků legie hebkých motýlů nočních. Háje, jež třesou se nemocnou touhou, když z blízkých houští žaluje slavík tichou svou píseň šedivé lásky. Zde nalézá duše má zotavení! Zde cítí dech nebe a marnost svých bolů, a je šťastna na chvilku jak dítě, jež uprchlo z těsné, ponuré síně, jsouc zmámeno silicí divokých květů a západem slunce hasnoucím v řece. 13
Básně v knize Když kvetou růže:
  1. SEN MELANCHOLIKA
  2. NÁLADA PŘÍTMÍ
  3. UKLIDNĚNÍ
  4. SLUNEČNÝ DEN
  5. NÁLADA ČERVNOVÁ
  6. V PŘÍRODĚ
  7. KRAJINA
  8. HLUBOKÁ CESTA
  9. PÍSEŇ ROZKVĚTU
  10. JAK KRÁSNĚ V POLI
  11. LETNÍ VEČER
  12. V SNIVÉ CHVÍLI
  13. VEČER V ZÁŘÍ
  14. JE POZDNÍ LÉTO
  15. SLUNCI
  16. BACCHANAL
  17. Z LETNÍCH DNŮ
  18. KVĚTY SNŮ
  19. DNES MÁM TOUHU...
  20. SONET
  21. BYL PRVNÍ MÁJ
  22. REMINISCENCE
  23. VZPOMÍNKA Z VENKOVA
  24. SMUTEK JARA
  25. SVATOJANSKÁ NOC
  26. VYZNÁNÍ
  27. SBLÍŽENÍ
  28. Ó, CHTĚL BYCH...
  29. OTCI