V SNIVÉ CHVÍLI

Emanuel Lešehrad

V SNIVÉ CHVÍLI
Tak snivě nějak měsíc nad vodou ve stromů síti, bled jak opál, plane, svit jeho sněživý se chvěje modrou tmou, a slzy bílé v květy zbožné kane. Na cestě k městu slyšet kroků zvuk. Teď vzdalují se... Vánek z dálky vane omamný parfum pokosených luk. Kol vládne léta ticho zadumané. A stále stmívá se nad krajem víc... Již nevidět ni cesty v topolech... V tmách poletuje mušek na tisíc, a člověk jde jak zmámen v hebkých snech! 17