Ztracené štěstí.

Emanuel Lešehrad

Ztracené štěstí.
A vše je jiné než bylo před lety. Mé obory, v nichž ptactvo zpívalo, mé paseky, kde žhnuly v slunci květy: a vše je jiné nežli bývalo. Odlétlo ptactvo, které kdysi pělo, zhynulo, co kdysi zráti chtělo, zapadlo slunce, které hřáti mělo, a mé srdce pláčem zkamenělo. 12