Návštěva.

Emanuel Lešehrad

Návštěva.
Pěstuji hnědé kosatce v melancholické zahrádce. Lehounce voní noční tmou. Oblaka mléčná nebem jdou. Je vlažná noc. A světnice plá v modrém lesku měsíce. Já sedím němý v ústraní a tisknu hlavu do dlaní. A bílá Paní s korunou teď vchází dveřmi v jizbu mou, co v okouzlené zahrádce se rozvíjí mé kosatce. 34