MODRÝ VEČER

Emanuel Lešehrad

MODRÝ VEČER
– V dne očích zbled’ nach západu. Pojď, vyjdeme si do sadu. Tam v loktech Luny rozvíjí se bílý zázrak lilií, a víly k flétnám vánků mdlých jdou tančit do míst setmělých, kde dřímou třpytní ptáci. – Kraj zasel modrou náladu. Pojď zpívat květům do sadu. Mhou víly šílí v tancích svých, jim vlasy vlají v záblescích. A zámek v lesku večera se koupá v oku jezera, jež střeží plameňáci. – Slyš jilmů šerou baladu. Pojď, půjdem’ tančit do sadu. 11 V snu vodotrysk lká večerem. Spí něžný blankyt s jezerem. Nech rozkvést, milá, nyvý smích v mých čekajících liliích 12