Západ slunce.

Emanuel Lešehrad

Západ slunce.
Ni svitu hvězd; kraj dříme v temnotách, i měsíc zapad v mraky kamenné, ni cesty vidět k městu vedoucí; mlč, duše, sni a sepni ruce své! Jak Nuda temno svírá duši mou, je večer tmavý, širý, bez konce; v náruči stínů klesám omámen; viz, duše má, tak hynou básníci! Giganti noci kyje zvedají, tam v dáli hoří rudé hranice. Ó, zalkej, duše, která umíráš! Na život mysli, který zhasíná, nech zaznít výkřik nocí tragickou, by zatřás nebem, zemí, hvězdami!