Nevěřte starcům.

Emanuel Lešehrad

Nevěřte starcům.
Šediví starci, kteří vlekou se městem, vybledlé stíny, které nechtějí žíti! K životu! K slunci! Chceme tančiti v lesích, zpívat a líbat těla rozkošných dívek! Prokleté knihy, shnilé, s učenou tváří, žaludky plné divných, stařeckých doktrin; svítivě září slunce na dlažbě ulic, které se třesou ruchem hlučících davů. Však ještě žijí duše veselí schopné! Ještě jsou ženy, které milovat možno! Není vše marno! Život rodí se znova! 15 Květiny smíchů jiskří v pohledech dívek. Zahrady kvetou... vůně plují do světnic. Houslisté hrají! Život roven je tanci!