Odkaz Samoty.

Emanuel Lešehrad

Odkaz Samoty.
Divoké vášně, jedovaté zmije, váš prudký jed, ten bez milosti raní. Proč přišly jste? Oh, vaše ironie mi znemožnila další putování. V mých žilách jed a v srdci smutek žije; u cesty sedím, hlavu tiskna dlaní. 30 Mé sny ty tam a slabé moje snahy, a moje tělo k zemi těžce padá; snad budu trpět, snad též zemru záhy. K čemu jsem potkal toho zlého hada? Je pravda svatá, že je život drahý. Však proč jsem starý, když je duše mladá? Ach, člověk věčně do oblaků staví a ve svém štítě nosí archanděla. Je moudrý ten, kdo v životě se baví a komu láska v prsou odumřela. Kdo nakazil se, ten se neuzdraví. Však kde je štěstí, které duše chtěla?