Okovy hmoty.

Emanuel Lešehrad

Okovy hmoty.
Ti hrozní, zubatí lidé... Věčně chtěli by jísti; dneska jsem přesvědčen o tom... ano, chtějí jen jísti! Myšlénky, srdce a duše... V sadech zpívají ptáci zdlouhavou, ztrhanou píseň... Všude ti protivní lide, jejich krvavé zuby. Příroda, obloha, země, všechno obrovské břicho. Prchám a vracím se znova, věčně poháněn hnusem, šíleně hledaje zemi, kde bych zapomněl lidí...