V roztoužení.

Emanuel Lešehrad

V roztoužení.
Pojď! Ať mým srdcem zvoní tvoje smíchy, ať se mé zraky zpijí krásou tvou, jak zlatem světel, které bloudí sadem a k hodům lásky, k hodům štěstí zvou. Pojď! Ať se chvěji na tvých plných ňadrech, ať moje žíly svěží krví vrou, až budu jásat, budu tančit slastí a zpívat píseň štěstí tajemnou. Pojď! Ať se ztopím ve tvém mladém těle, ať promrhám svou nalíčenou cnost, ať cítím život, život plný, krásný a přírodu a její mohutnost.