Vůně léta.

Emanuel Lešehrad

Vůně léta.
Noc se sklání. Měsíc vychází. Z polí vracejí se sekáči a žnečky polními stezkami. A já ležím ve vysoké trávě. Světlušky poletují kolem. Kroky zmírají v dálce. Stébla trav dotýkají se mého čela. Jsem věru šťasten, že jsem tak skryt. Nikdo mne nevidí a žádný mne nevyruší. Ale já slyším jejich kroky a polibky jejich úst. Slyš, jak hlasitě bije mé srdce, když zazvoní šerem jejich smích. Ležím na zelené mezi a zpívám mladé lásky...