CHVALOZPĚV SRDCE

Emanuel Lešehrad

CHVALOZPĚV SRDCE
Příroda rozžehla květy – bože, jak dlouho jsem čekal. Jak často jsem chodil se dívat, zda vlaštovky přilétly s jihu, když kteréhos jitra jsem zdravil poupata na každé větvi. „Oči mé, zřely jste někdy živější barvy, ucho mé, zaslechlos někdy luznější písně? Ó, mí bližní, kteří kol jdete, zřete, jak obloha kvete.“ V zahradě klečím za hudby ptačí, rozpínám paže k zářící výši. – Bože, jak dlouho jsem čekal! 92