XXVI. Je smavý letní, zlatoplavý den,

Emanuel Lešehrad

XXVI.
Je smavý letní, zlatoplavý den, Je smavý letní, zlatoplavý den,
 pln božské slávy; jdu snivou nivou barvou rozechvěn a písní trávy. Ach, volně žíti! Z háje slyšet sem je jásat ptáky. V dál zvoní žito, hlinou voní zem’ a planou máky. A vroucné srdce v šťastných prsou mých se láskou chvěje, mé srdce, úkryt fléten vášnivých si píseň pěje. Žár slunce, slunce hřeje v žilách mých, žhne z mého zraku: Ó ženo, spleť mi věnec na skráních z hořících máků! [30]
Básně v knize Milencovy písně:
  1. I. Niva se stmívá.
  2. II. V spícím sadě s amorety,
  3. III. Večerní chvílí
  4. IV. Než vzplá zas luny jas,
  5. V. Zprahlá ústa žízní,
  6. VI. – V zrak duše závoj přítmí pad’...
  7. VII. Již tiše, tiše vzplaň,
  8. VIII. Vzala plaché srdce,
  9. IX. Prší mhou tesknou do šera
  10. X. Co se ti zdálo, milenče,
  11. XI. V noční tiši zní dva hlasy:
  12. XII. Víš-Ii, milá, co je žena?
  13. XIII. Bdí tři sestry
  14. XIV. Odešla v podletí... odešla... nepřišla...
  15. XV. Ty tmavé oči dumavé
  16. XVI. – Jdi spat, mé srdce ubohé,
  17. XVII. V skráně mé sněhy padly,
  18. XVIII. Sni jen, sni v svém jarém žití
  19. XIX. Obloha něžně se sklání
  20. XX. Slavík, slyš, pěje
  21. XXI. Pod strání s vesnicí
  22. XXII. Blankyt žhoucí, louky skvoucí, zelené,
  23. XXIII. Vánky vějí, pějí,
  24. XXIV. Mlčení jitra zpívá.
  25. XXV. Tvé zlaté oči chtivě žhou.
  26. XXVI. Je smavý letní, zlatoplavý den,
  27. XXVII. Jak pestrá kytka rozkvet’ svět
  28. XXVIII. Všude rudé kvítí svítí
  29. XXIX. Hřejivý vzduch
  30. XXX. Ó růže žhavé, ó růže smavé,