KRÁLOVNA RŮŽE A KŘÍŽE
Spím, avšak mé srdce bdí.
(Píseň Šalomounova k. 5. v. 2.)
Panna Maria vešla s měsíčným svitem do mé samoty, když jsem spala a řekla: „Přináším pozdrav z ráje.“
A přistoupivši k loži schýlila se ke mně s mateřskou něhou a rty se dotkla mého čela. Prsa se mi slastí zachvěla: procitla jsem.
I bylo v pokoji světleji nežli ve dne, a Bohorodička pravila: „Přináším po čem toužíš: růži a kříž; lásku i utrpení; dary, které poznáš; poklad, jenž potrvá a přinese požehnání.“
Poté položila mi na srdce růži a kříž a zmizela, jako by se perla rozplynula v nekonečnosti jasna.
Od té chvíle, královno růže a kříže, kořím se ti a uctívám tě jako obraz lásky a utrpení
[14]