Protějšek

Emanuel Lešehrad

Protějšek
Proti mému oknu stráň je, na ní ovocný sad zbujel. Nahlíží v taj pracovny, v níž tvořím, bývá svědkem mého života i snění, baví mne svou zelení a šumotem a květy, je mou roztomilou přítelkyní. Mám k ní pouze bujarý skok s oknaokna, chodím tam, když modrásky chci plašit, hrát si s divokými králíky, jež hostí, naslouchat, co štěbetají vrabci v koších hrušní. Je to úsek ztraceného ráje, jenž je vzdálen bláznivého shonu města i všech událostí, které proudí ulicemi, nestará se o lidi a raší vlastním žitím, i když mapa staré Evropy se mění, i když o osudech národů se jedná, vždycky z jara zmládle rozkvétává, v láskyplné lázni sluneční se koupá, 36 zasnívá se v svitu čarodějné luny, deklamuje pravěkou báj o nádheře Země, která s mnohotvárným vřením lidstva, s jeho sváry, přerody a radostmi i žaly netečně se valí v hvězdném věnci nekonečnou hloubkou věčnosti. 37
Básně v knize Mys dobré naděje:
  1. Můj rod
  2. Pozdrav
  3. Horký polibek
  4. Svědku mého mládí
  5. Důvěrník
  6. Setba
  7. Když se stmívá
  8. Pocit domova
  9. 30. IX. 1938
  10. Golgota
  11. Nejsme slabí
  12. Svatý Václav
  13. Národní hymna
  14. České ženě
  15. My
  16. Vlajka
  17. Dědictví
  18. Jan Neruda
  19. Protějšek
  20. Zastřený obraz
  21. Hrdinové
  22. Důvěra
  23. Náš svět
  24. Řeka
  25. Svatovítský dóm v noci
  26. Srdce Čech
  27. Jeníku z Bratřic
  28. Mé vlasti
  29. Dětem
  30. Jako voják
  31. Básníku zítřka
  32. Za přítelem
  33. Náš odboj
  34. Devátý květen 1945
  35. Máj českého národa
  36. Novému světu