NÁVŠTĚVA.

Emanuel Lešehrad

NÁVŠTĚVA.
V šeru alkovny. Na staré bedně sedí hoch. Zamžený obličej v měsíčném šeru. Já stojím v koutě, ruce skříženy a naslouchám, jak v chodbě zvučí hlasy. Šero je jak z kovu. A ticho. Tu jsem se zved’ a pohnul hochem. Já promluvil jak ze sna: „Proč zde tak smutně sedíš?“ Tu vztýčil svoji hlavu a zvolal tenkým hlasem: „Mně zemřel otec!“ A žal mi sevřel hrdlo. – Zase všechno přešlo. A já stál a přemýšlel a snil: Kdo je ten sirotek a odkud přišel. 25 Na chodbě zmlkly hlasy. I pocítil jsem lítost, když jsem viděl, že hoch pláče, a volá otce... A oknem vpadl měsíc. Vyzáblý měsíc... 26