HŘBITOVNÍ KVĚT

Emanuel Lešehrad

HŘBITOVNÍ KVĚT
Byla milá, byla něžná. Pomodlete se za ni! NÁPIS NA HROBĚ CIZINKY NA MALOSTRANSKÉM HŘBITOVĚ
V myrt věnci sadů rajské krajiny, v snech toužných písní vůní rosených, v luk vzdechu, v trylcích fléten slavíků jsi vyrůstala, kalich panenství se rozvil na slunci jak bílé růže div. Jak přelud křehká, plachá cizinko, tvých vlasů vlny sněním sezlátlé a škeble dlaní s prstů vroubením, jež na pobřeží ňader dřímají, si maluji v svém snu. Ach, dítě slasti, jež v tmu odešlo. Co platno, že ti vpletli v kadeře sléz, narcis, routu, slzy tuberos, by omluvili bolest odchodu již marným půvabem. 60 A léta letí..letí... Hřbitov pustnoucí sbor pěnic hostí láskou pějících. Nechť radují se z jara života a rozveselí dumné cypřiše, v jichž stínu blaze spíš..spíš... Nuž naslouchej jim v hrobky vězení. – Viď, tušíš mízu v stromech prouditi. V sklenících šílí vůně hyacint..hyacint... Jen pozvedni se v rakvi – zaslechneš mé srdce touhou nýt! 61