Blahé chvíle.

Emanuel Lešehrad

Blahé chvíle.
Lesk slunce shas, a přibývá již temna, v údolí dávno usnul bílý den, a s nebe splývá šera rouška jemná. Po polích občas kvílí větru sten, a stará alej ve tmách vážně kyne, že poutník staví kroky vyděšen. Nad skalní stěnou luna mdlá se šine a ozařuje okvětený břeh, kol něhož malý potůček se vine. Je večer. Vůkol vítr ztajil dech, a duše šeptá netušená slova, jež skrývala den celý ve ňadrech: Mé pohádky se probouzí vždy znova!

Kniha V dnech šerých (1901)
Autor Emanuel Lešehrad