Snad potom...

Otokar Březina

Snad potom...
Tu hudbu mi nalej v akkordů křišťálnou číš, kde z tonů zvětralých jisker se zdvihá mámivá tíž jak výpar z nejhlubších sklepení duše, kde v stínech zrá výčitek oheň ve vzpomínek kvasících vínech. Na úpatí pohoří Smrti, kde v ledovců závratný spád se smývá Věčnosti příval, chci umdlený spát, a illusi dní, klam krve a šero vlastního žití, jak dusivý sen, jenž na prsa kleká, chci sníti. A probuzen lítostí duší svou povstat za tisíce jar pod sestárlým sluncem až blankytu vyhasne žár, a k vychladlé zemi jak uhelný milíř, setlelý v kouři, se zřítí udušen život pod nánosem věků a bouří. Snad potom, v žal posledních soumraků, vzpomenu zpět na světla vyhaslých lilií a západů krvavý květ, na hudbu pěnících vod, jak v ztlumeném zachvění citer v ruch růžových slavností zvonila za vyhaslých jiter, a v zeleních niv na zářivé průvody slunečních dní, jak v triumfech táhly, v jásotu barev a v šelestu žní pod rozpjaté stany čekajících nocí, z nichž lila se jednou na hlavy dávných národů vůně. A procitlé zvednou se písně bývalých tužeb, pohledů doznělý smích a rozkoší žár, jimž dýchal těl vonný a chvící se sníh a z dýmu vyhaslých věků a ve tmy zapadlých vodopádech snad s lítostí ucítím vlastního života teplo a vůni a zádech. 32
Básně v knize Tajemné dálky:
  1. *** Ó sílo extasí a snů, z níž umění
  2. Moje matka.
  3. Mrtvé mládí.
  4. Žeh bílý světla...
  5. Přátelství duší.
  6. Tichá bolest.
  7. Vzpomínka.
  8. Den výroční.
  9. Modlitba večerní.
  10. Podzimní večer.
  11. Apostrofa zimní.
  12. Siesta.
  13. Březen.
  14. Vězeň.
  15. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla
  16. *** Svůj žal jsem položil na stůl tvůj obětní,
  17. Motiv z Beethovena.
  18. Agonie touhy.
  19. Návrat.
  20. Z věčných dálek...
  21. Návštěva.
  22. Snad potom...
  23. Pohled smrti.
  24. Vůně zahrad mé duše...
  25. Zapomenutí.
  26. Znamení duše.
  27. Lítosť.
  28. Vonné soumraky.
  29. Slavný smutek.
  30. Umění.