ČLOVĚK ZPÍVÁ

Emanuel Lešehrad

ČLOVĚK ZPÍVÁ
Záře slunce do mé dlaně kane, v opojení věčné jarní mízy hledím do daleka: Jako nezměrný tok život vůkol proudí, na hladině výška s hloubkou splývá, do neznáma plují slavně lodi, v každé vztyčen člověk, žhavě zpívá: „Ze všech srdcí touha květy tryská, ze všech očí oheň vášně blýská, hmota volá, hmota roste, výská, nad procitlým světem pne se věčný vrchol palmy větry kolébaný jako žití prapor nekonečný...“ 65
Básně v knize Člověk a země:
  1. ZEMI
  2. JÁ
  3. ÓDA NA OCEÁN
  4. BATHYBIUS
  5. VYSOKÁ PÍSEŇ
  6. ALEXANDR VELIKÝ
  7. HOŘÍCÍ PRALES
  8. DIAMANT
  9. V PŘÍRODĚ
  10. ŽIVOTU
  11. ČÍSLICE
  12. OTCOVSKÝ DOMOV
  13. ZÁHROBÍ
  14. DVÉŘE
  15. KAPKA
  16. NAD MĚSTEM
  17. POHLED DO ULICE
  18. VAGONY
  19. BUDOUCÍM VĚKŮM
  20. SPOUTANÝ OREL
  21. HUDBA SVĚTA
  22. TUNEL
  23. MODLITBA DÍKŮ
  24. ČLOVĚK ZPÍVÁ
  25. SOUZVUKU VŠEHO
  26. NEBESKÝ PŘÍPITEK
  27. NÁSTROJ JSEM
  28. SOUHVĚZDÍ ORIONU
  29. DOVRŠENÍ
  30. NADĚJE
  31. MLČENÍ