Svatba.

Svatba.
V Plástovicích s neděle Okolo dudáka Chasa dupá vesele, Zpívá si a skáká. „Hrejte, kmotře, taneček, Zejtra u oltáře Ruku podá Janeček Šafářovic Máře!“ Dupá, vejská, skotačí, Kmotr duje v kejdy; Janek platit postačí Hudbu, kvas i rejdy. „Však já tobě zasolím, Zpropadený Janku!“ Zlý mu hrozí Jerolím, Truchle pro kochanku. 62 Směls„Směls mi kůstku vyrvati, Že máš více statku: A já zde mám kovati Vůz ti ještě k sňatku?“ Buchá, buchá kladivem, Čáry černé kuje, Kalí v moku chladivém, Klením přizvukuje. „Tento nožík kalený Do voje ti vrazím, Vůz i máj ten zelený Na vzdory přimrazím! Čáry! máry! černý pes! Pekelný Rarášku! Přijď a do nožíka vlez Svatbě na překážku!“ Dobuchal a kladivo Prudce stranou metne, Mumlá slovo strašlivo, Do voje nůž vetne. 63 * * * Noc se na den promění, Svatba na vůz sedá, Mářa hned je v plameni, Hnedky zase bledá. Kočí stoupne v třemeny, Do koníků šlehne: Ale, jakby zaklený, Vůz se z místa nehne. „Já řku, kdo nás přimrazil, Ten ať v ohni léhá!“ Kočí z hrdla vyrazil, A zas vranky šlehá. Volá prvý, druhý ráz, Volá třetím rázem: Ale v koních vězí mráz, Zlým vůz trne mrazem. 64 „Dejte piva sklenici!“ Zahřmí z hrdla jemu, „Ať ji v tvrdou palici Škůdci podám zlému!“ Do hrdla ji vyklopil. „Dejte ještě jednu!“ A zas třetí uchopil, Vyhnul ji až ke dnu. Napřáhne a zaměří, A než kdo se nadá, Do formánku udeří, Až sklo v kusy padá. V tom kdos mezi družinou Přebolestně zkřikne A se s tváří raněnou Do kovárny vlíkne.4) * * * 65 Jede svatba po návsi, Dudák v kejdy duje, Chasa hlučí, vejská si, Vše se zaraduje: Jen v smrtelném zachvění Jedna černá duše Z úst se zlostných vypění A do pekla kluše. 66