Tvé oko.

Ludvík Lošťák

Tvé oko.
Když ve tvé oko jsem se díval a o své Muse snil, tu mnil jsem, že se dívám v nebe, jež závoj černý kryl. A když pak déle v ně jsem patřil a v černi jeho stín svůj zřel, tu zjev tvůj byl bych sobejímal, – ach, láskou byl bych mřel! Ba celý život v něm jsem viděl, jak nad ním září den, však první láska, první písně, ach, obé marný sen... [16]
Básně v knize Básně:
  1. Prolog.
  2. Píseň válečná.
  3. Na prahu lásky.
  4. Byl máj...
  5. Tvé oko.
  6. O písni...
  7. V jaře.
  8. Píseň hrdinná.
  9. Po všem víru...
  10. Smrť a láska.
  11. O vy oči...
  12. Lípa.
  13. Vše pomíjí...
  14. Nad žitím mým se snesla bouře.
  15. Své duši.
  16. O smrti pojď...
  17. Květ za květem rmutně hyne...
  18. Slunce mládí...
  19. Čas lásky minul...
  20. Z těch snův, jež v podletí jsem snil...
  21. Noční myšlénka.
  22. Přelétaví ptáci.
  23. Podzimní nápěv.
  24. Znělka.
  25. Dub na skále.
  26. Rozmarina.
  27. Všem, jenž trpí.
  28. První květ.
  29. Noc.
  30. Pták zpíval...
  31. Různé cesty.
  32. Nad uvadlým listem.
  33. Život.
  34. Nad spícím dítětem.
  35. Jaro.
  36. Na poušti.
  37. Bohu.
  38. Za starým rokem.
  39. Na hřbitově.
  40. Přírodě.
  41. Nad hrobem otevřeným.
  42. Srdce.
  43. Nad rakví.
  44. Nad mrtvolou.
  45. Čas.