Podzimní nápěv.

Ludvík Lošťák

Podzimní nápěv.
Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... Srdce mé burácí, oko se svírá, duše má bolestí ve víru zmírá. Ňádrem to zachvívá, duší děs kříží, – život můj vichřice s bouří jen tíží. Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... V bouři a vichřici život můj zkvetl, [48] blesk se mi kol čela laurem vždy pletl. Z bouře a vichřice cíle mé pučí, a moje nápěvy s vichorem hučí. Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... V bouři a vichřici sny mé mi kvetou, zda-li je vichřice také v hrob smetou? Či zda as po víru mír najde sladký? Či v bouři skončí-li život můj vrátký? Vichřice sténá, vichřice želí, vichřice hučí, blankyt je stmělý... 49