PÍSEŇ.

Ludvík Lošťák

PÍSEŇ.
Ach já nevím, duše moje, proč tak měkce smuten jsem, obzírám-li širou zemi, – jaká bolest v srdci mém! Vůně luk a vůně lesů líbá smutnou duši mou, nazírám-li v srdce květům, jež tak záhy povadnou. Na rtech lidských kvetou písněpísně, jak na lukách květiny, na rtech písně umírají, a s písněmi vadnou sny. Květiny a Sny a Písně pouhou vůní Země jsou, než se nadáš již je vichry za oceán zanesou... 31 Rci mi, duše, rci mi, srdce, proč tak těžce smuten jsem, vdechuji-li vůni Písní, jež se rodí v nitru mém?! – 32