DUŠE MRTVÝCH MILENCŮ.

DUŠE MRTVÝCH MILENCŮ.
Dvě duše mrtvých milenců se nese vesmírem; je jarní noc, a měsíc ozařuje spící zem. Dvě duše mrtvých milenců, – ret na rtu – na rtu ret, se lehce nese nocí tou,tou jak jabloňový květ. Dvě krásné, čisté duše lidské, bílé jako padlý sníh, jdou hledat blaženost a mír do krajů nadhvězdných. Zem sobecká a mstivá poklidu jim nepřála, a srdce jejich nenávistným smíchem proklála. Zem bezcitná, jež všechno čisté vraždí v zápětí, nepřála v slunných hájích jejich lásce pučeti. A milující duše dvě mraziti počal žal, na tvrdost citů lidských druh své družce žaloval... 35 Noc jarem voněla, kdy milující duše ty, druh družce v objetí, své ukončily životy – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – Dvě duše mrtvých milenců putuje vesmírem; je jarní noc, a měsíc ozařuje mstivou zem... 36