ČERVENCOVÉ JITRO.

Josef Svatopluk Machar

ČERVENCOVÉ JITRO.
Dnes žárem praží slunce vyschlou zemi, a obloha se v žhavých mráčcích bělá – co dělat? Ležet klidně pod olšemi a v řeku zřít, jak plyne zlenivělá. Já kdysi běhal všemi ulicemi – den jak dnes žhavý – zmořen byl jsem zcela, bez dechu téměř, s potu ručejemi za dívkou, která podobu tvou měla. Jen podobu tvou!... Mnohý kousek hloupý vyvede člověk s prudkou krví mládí, však přijde čas, a rozvaha v um vstoupí... Má dávná láska s bílým parasolem teď z domu jde as... Klidno je tu kolem, a ten stín olší příjemně tak chladí... 31