POD SNĚHEM

POD SNĚHEM
Pod bílým sněhu příkrovem zem celá dříme tichým snem. A stále víc ho dopadá na klidnou ves a na lada. A každé křoví, každý strom se halí v bílém plášti tom. I na hřbitově sešlý kříž je k nepoznání pod ním již. A hroby všechny kryty jsou jen velkou plachtou jiskřivou. Ba, kraj ten sám je jako hrob, kde není tuchy prošlých dob. Jej chvilkou vzruší vran jen hlas – ty proletnou – a ticho zas – – Tak šediny snad přikrejí ty rovy mladých nadějí. Klid bude v srdce hlubině jak v posněžené krajině... 84