Cikáni.

František Cajthaml-Liberté

Cikáni.
Cikáni zas táhnou krajinou – zvolna jde koník u káry, na cestě ve stínu stromoví pestré se kmitají cáry. Osmahlí junáci hovoří a ženám jiskří se oči a malých cikáňat družina vříská a v reji se točí. Je parno. Pot řine z oráčů, kteří dřou na panském poli. S údivem hledí na cikány, jak mizí přes hory, doly... Cikáni zas táhnou krajinou, kam touha mocná je nese. Za metlu boží je sedlák má, v statku se před nimi třese.