Z DOB „WERTHER’S LEIDEN“.

Josef Svatopluk Machar

Z DOB „WERTHER’S LEIDEN“.
Je v černém rámci krajina: Způsobné slunce zhasíná půl ponořeno pod obzor za řadou mírných vlídných hor. V zeleni skoro stopena ves, právě čistě bílená, sní v idylickém ztrnutí pozvedši jaksi z nesměla věž cinobrovou kostela do růžového klenutí. A v předu v syté zeleni si hoví v ladném skupení sbor ovcí v posách vybraných, klid padá na ně, klid jde z nich, a roun jich bílé kučery jsou pravidelně krouženy, jakoby právě páleny umnými byly frizéry. [70] A strom tam stojí, velikán, jenž prostřel nad ten klidný lán pozorně v šíř svých snětí tlum. A pod ním, plný zbožných dum dlí pastýř: hlava odkryta a vlas, jenž stříbrem prokmitá, je pevně sčesán ku skráni; nad svoji hůl se naklání v modlitbě tiché dojaté, má na ní ruce sepjaté. Za pánem leží šedý pes; špičatý čenich jeho kles na tlapky k předu vztažené, je tich, má uši sklopené a jeho moudrý zrak ti dí, jak němá tvář ta dobře ví, že v dálné vísce vyzvání lahodný zvonek klekání... 71