PIRÁTI.

PIRÁTI.
Nectili jsme, neslavili vlastenecké kramáře, neomylné hierarchy, zasloužilé copaře, práskali jsme ochlokraty, smáli jsme se hlupákům, kteří svoje prázdné lebky týčili až k oblakům – za to všecko znamenáni kletbou psanců na čele sešli jsme se v mořské pláni, přátelé! Vzdejme díky dobrým bohům! Jaký život, jaký ruch! Volni na duchu i těle dýcháme ten zdravý vzduch. Slunce hoří nad hlavami, [96] vody zelené se chví, a náš koráb hrdě letí s rozevlanou korouhví. Naše říše nemá mezí, sbor náš nezná přísných kast, ve svém srdci neseme si svoji vlast! Zdrávo buď nám, volné moře! Ať se ve tvém zrcadle roztřišťuje slunce, měsíc, planou hvězdy zapadlé – ať tvé tajuplné hloubky zburácené, zvířené odhalují skalní prorvy, a své lesy červené – vždy’s nám milo, my jsme klidni, houpáni na klíně tvém – buď nám, matko vyvrženců, zdráva všem! Mnohou loď jsme prorazili zasloužilých copařů, mnohým ustlali jsme na dno z vlasteneckých kramářů, hlupákům a ochlokratům 97 jistě málo bylo vhod, když jsme je tak potápěli v horkou lázeň slaných vod – dálnou otčinu pak naši úžas, vztek a furor jal, nový pranýř, nové klatby – tož jen dál! Plachty vzpjaty, vítr duje, moře hučí pod námi, letíme tak volně, hrdě zpěněnými vlnami; k bojování narozeni, bojováním tuženi, nesem neklid, nesem boje, zmatek, strach a zděšení. A co chováme si v srdci jako zář svých zřítelnic, to nám bude jednou soudcem – nikdo víc! 98