VI. Sonet bez myšlénky.

Josef Svatopluk Machar

VI.
Sonet bez myšlénky.

Proč jen tu tužku dneska beru? Co psát? – Vždyť nechci ani psát... Nic nemyslím... nic nevím věru... a nemám čeho litovat... Jak by má duše zašla spat, já bez ní žiju v jakéms šeru... Nic nemám, čemu bych byl rád... a nejsem mrzut... K podvečeru se chýlí den... byl pěkný snad – však co mi po tom?... Na nádheru zřím oblaků – nu, barev sklad – však co s tím dál?. .dál?... Ten času spád teď necítím... Což to snad chvilka jesti, kdy dotkne se nás necítěné štěstí?... 45