SOLE OCCIDENTE...

Josef Svatopluk Machar

SOLE OCCIDENTE...
V šedivé zeleni campanských oliv zdálo se tonout zpol již ponořeno červené slunce. Scintilla smíšek a Melitta vážná seděly v sadu v stínu pomerančů, a mladý básník Ligurus četl jim nadšeně verše, své prvé verše vydechnuté láskou a silou mládí. Klonily dívčiny hlavičky k sobě, rusou i tmavou, ruce držely si, hledíce v dálku. – Nepovím slunci a nesvěřím hvězdám, kdo dnů mých sluncem, kdo mých nocí hvězdou – dočetl básník. Do šeda zapadla červená koule. Zaplálo nebe. Slaný výdech zavál z dálného moře. Zrak dívek přivřeli neznámí snové, růžová vůně štěstí nejistého chvěla jim ňadry... 9