HELVETIA.

Josef Svatopluk Machar

HELVETIA.
Ty ženy nejlepší jsou – vy to znáte – o nichž se venku nejmíň povídává; jsou domu svého spokojenost, sláva, pro zvěř i čeleď štěstí vrchovaté. I o tobě to, Helvetie, platí. V skalnatém stavení svém žiješ tiše a hrdě hledíš se své bílé výše na sousedy, jak bouří se a katí. Máš ticho, klid a upomínky zlaté – viď, k svému střelci zíráš stále v pýše, Tell Wilhelm... mládí tvého láska žhavá... Leč sousedů škleb jaksi tebe mate; prý nežil ani, prý to z bajek klišé – – – Eh, tak se všem těm starším paním stává. 137