NOC PROSINCOVÁ.

Josef Svatopluk Machar

NOC PROSINCOVÁ.
A vítr bije do stromů se chvících poslední suché listí trhaje. Sta a sta očí žlutých mžikajících se dívá rozčileně do kraje. Hlas hodin, štěkot psů se z dálky nese, písknutí vlaků – vítr zvuky ty posměšně v černá pole rozetřese a výská zdarem tím jak opitý. A rve i mě, jenž nocí tou se beru, jak kořistí též jeho bych už byl – – v dalekých lesích byl jsem k podvečeru, noc klesla na zem, já se opozdil. A žluté oči už se zavírají, čekáním marným, bděním zmoženy. Noc beze hvězd je v širém černém kraji a já v ní sám a vítr šílený. 157

Kniha Krůpěje (in Macharovy spisy, svazek 23) (1927)
Autor Josef Svatopluk Machar