Sonet o životě.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o životě.
Podivný jakýs horečný to chvat, jímž letí moderní to naše žití! Pohlédni nazpět v zašlých roků řad a cítíš, jak ti začne teskno býti. Jak bys jel vlakem, jenž nemůže stát, a o němž nevíš, kam se s tebou řítí, kraj za krajem kol tebe míjí v zad, snad postál bys, však nemůže to býti. Pár přátel v kupé jelo s tebou nyní, pár dívčích zraků se ti zableskne – už vystoupli a přišli zase jiní... Konečně’s umdlen... všecko jednotvárné... cítíš, že též tak rychle srdce stárne, a vzpomíná-li – že si zasteskne... 6