Sonet večerní.

Josef Svatopluk Machar

Sonet večerní.
Už dohas’ v šeru teplém, průsvitném oblaků zlatorudých slední cár, na nebi hvězdy září blankytném jak rozházených šperků pár. Ty jasné barvy shasly s žhavým dnem: Vše temno, vše má silhouetty tvar, tam světlo jen, kde žlutým plamenem plyn ozařuje trottoir. Tu a tam hledí hlava z okna ven. V ulici živo, hovor, ruch a smích, kdes v dáli piano zní kvílící – tak umí hrát jen bílá ruka žen: stesk marné touhy, vášně nyjící a snů těch, nikdy splněných... 10