VLASTENCI. V.

Josef Svatopluk Machar

VLASTENCI.
V.
Do Ruska!
Renard: Což? Viděl svět to? Na Francie pokyn se Evropa jak služka hbitě zdvihla, by vytlačila lidi bez kultury v asijský prostor – Melilot: Pro hruď patrioty to jistě velebný a hrdý pocit! Renard: Lze tvrdit dnes, že slunce císařovo v zenitu stojí. Přijdou věci jiné, však dojista ne větší. Melilot: Nelze tvrdit – vždyť císař kupí velké události jak Titan horu na horu, a každá 131 je vyšší prvé, každá překoná ji a přikryje. A proto nelze tvrdit... Renard: Když padlo rozhodnutí války s Ruskem, prý vtipně řekl v ministerské radě: Eh, stará Evropa je mi už malá! – nu, v tom je On zas celý. MyslímMyslím, nyní že vzkřísí Polsku, neb rád koriguje hřích Osudu a provinění Dějin, pak zparceluje barbarské to Rusko svým maršalům a generalům v úděl. Melilot: A plným právem. Věrolomný barbar smluv nedodržel. Angličany pouštěl do přístavů svých, zbrojil bez přestání – tu nelze Francii přec klidně mlčet! Renard: A uvážíme-li, že vlastně od nás svůj nátěr kulturní – neb o kultuře přec u nich mluvit nelze – že ten nátěr my dali jsme jim, bez nás že by jedli snad ještě prsty jako diví Negři – je vzpurným nevděkem, co vláda jejich si dovolila proti vládě naší. 132 Melilot: Prý vyslanec náš byl tam insultován – Renard: Byl v jistém smyslu. Petrohradské kruhy ho nezvaly, ba, vdova caře Pavla se vyslovila přímo nepřátelsky – Melilot: Nu, nezdařený sňatek s velkokněžnou as u nich silně rozladiti musil. Renard: Však za to Austria si přispíšila a jde teď s námi. Třicet tisíc mužů nám pravé křídlo u Haliče kryje. Melilot: Leč nutno vyznat: co se týče něhy, gracie, císařského vystoupení – v tom nijak nerovná se Rakušanka té naší Josefině. Renard: Co tu platno? U mocných světa toho i to srdce se řídí politikou... Máme za to nástupce trůnu. Viděl jsem to dítě, římského krále, hošík jako anděl, a dary ducha, jež prý ukazuje, slibují nejkrasší dny pro Francii. 133 Melilot: Nu, doufejme a věřme. Jsem teď zvědav na prvé zprávy z barbarských těch končin. Renard: Je jisto, že zas bude spousta práce, a to je dobře. Lidé žíti musí a čím víc práce, tím se lépe žije. Továrna v chodu? Melilot: V chodu. A já doufám, že rozšířím ji. Byly objednávky a jsou i nyní. Nutno připravit se, na větší ještě, až to zkoncujeme s tím Ruskem nějak. Renard: Nešel byste se mnou dnes po opeře. Jsem jaks mecenášem dvou baletek... Nu, ve vší počestnosti... děvčátka pěkná... Přijďte... Arci ženu zavezte domů... Melilot: Přijdu rád, vždyť víte, že pro umění rád si zahoruji... 134
Básně v knize On (in Roky za století 2, in Svědomím věků 7, in Básnické dílo J. S. Machara):
  1. BURŽOA.
  2. PRVNÍ KONSUL
  3. Me DE STAEL A NAPOLEON.
  4. BEETHOVEN.
  5. MADAME MÈRE.
  6. CÍSAŘ A PAPEŽ.
  7. DAVID MALUJÍCÍ „KORUNOVACI“.
  8. JEHO DOPOLEDNE Z R. 1805.
  9. NA BOJIŠTI U SLAVKOVA.
  10. VLASTENCI. I.
  11. VLASTENCI. II.
  12. EYLAU.
  13. LISETTE.
  14. VLASTENCI. III.
  15. DVA KOZÁCI.
  16. FRIEDRICH WILHELM III.
  17. FRANZ II.
  18. JOSEFINA.
  19. POD HVĚZDNATÝM NEBEM U ASPERN.
  20. SKŘIVANI.
  21. U WAGRAMU.
  22. GENERAL LASALLE.
  23. PĚTADVACET PÍSEČÁKŮ.
  24. PO BITVĚ U WAGRAMU,
  25. VLASTENCI. IV.
  26. GOETHE.
  27. JEDEN Z VELKÉ ARMADY.
  28. KU SŇATKU J. V. CÍSAŘE A KRÁLE NAPOLEONA A J. C. V. MARIE LOUISY.
  29. FRIEDRICH GENTZ.
  30. DÍTĚ.
  31. MARIE LOUISE.
  32. U KOLÉBKY ŘÍMSKÉHO KRÁLE.
  33. VLASTENCI. V.
  34. ALEXANDER I.
  35. MARŠAL LEFEBVRE.
  36. POLÁCI
  37. VEČER.
  38. BORODINO.
  39. BORODINO.
  40. 1812.
  41. VLASTENCI. VI.
  42. SCHULZE A MÜLLER.
  43. V ZÁKOUTÍ DĚJIN.
  44. ŠPANĚL.
  45. PO BITVĚ U LIPSKA.
  46. 1814.
  47. VE FONTAINEBLEAU
  48. VLASTENCI.
  49. PAŘÍŽ.
  50. VÍDEŇSKÝ KONGRES.
  51. VLASTENCI. VII.
  52. WATERLOO.
  53. FOUCHÉ.
  54. VLASTENCI. VIII.
  55. V ČERVENCI 1815.
  56. BŘEHY FRANCIE.
  57. METTERNICH.
  58. OTEC.
  59. MARŠAL MACDONALD.
  60. SAINTE-HÉLENE, PETITE ILE...
  61. BÉRANGER.
  62. MÜLLER A SCHULZE.
  63. ECCE HOMO!
  64. LA GLOIRE.